Data o náboženské obci:

Byla schválena státem – ministerstvem školství a národní osvěty dne 15. listopadu 1924, pod číslem 135.187-VI.-1924, dle vyrozumění okresní politické správy v Bílovci dne 19. prosince 1924 čís., 350./1./8.

1. října 1924 přišel do Svinova duchovní správce Rudolf Pařík z Kutné Hory, rodem ze Soběšovic na Těšínsku. Definitivně byl zvolen ustavující valnou hromadou náboženské obce 1. ledna 1925. Také byla zvolena farní rada starších: Jandásek Jan – předseda, Honěk Josef, místopředseda za Polanku, V. Součková – jednatel, Valder Adolf – pokladník, Dobeš Jan z Polanky, David František ze Studénky. Kromě toho byli kooptováni Bárta Josef za Porubu a Teslík za Klimkovice.

7. srpna 1925 bylo zřízeno místo katechety a schváleno zemskou školní radou v Opavě pro Svinov, Polanku, Studénku, Porubu, Klimkovice, Třebovice a Děhylov. Katechetou se stal Rudolf Pařík.

Stavba Husova sboru ve Svinově

   Zpočátku se věřící scházeli k bohoslužbám v kreslírně místní měšťanky, ale protože nestačila pojmout všechny účastníky bohoslužeb, tak bylo nutné se uchýlit o vánocích do tělocvičny, která však také nedostačovala. Bylo jasné, že je nutné přikročit ke stavbě sboru.

     Na stavbu byl již v r. 1925 zakoupen pozemek a téhož roku vypsána soutěž na zhotovení náčrtků sboru. Z finančních důvodů však byla tato činnost pozastavena. Až v roce 1932 na svém sklonku se podařilo načrtnout plán nynějšího sboru. V prosinci stavební odbor projednal náčrtek plánu na sbor, podaný stavitelem Valentinem Stojebou ze Svinova. Jeho návrh se členům odboru zamlouval a tak byl pan Stojeba požádán vypracovat definitivní plán a rozpočet.

     Konečný platný souhlas ke stavbě dala mimořádná valná hromada dne 16. července 1933, která hlavně jedná o hořejším osvětlení sboru a hlasuje pro kopání základů zdarma. Po úřední komisi dne 1. srpna bylo přikročeno příštího dne, 2. srpna, ve středu, k prvním výkopům, které s pohnutím učinili: Rudolf  Pařík, duchovní správce, K. Šajnar, V. Míčková, Josef Míček a někteří jiní přítomní bratři. Na výzvu při bohoslužbách přišli kopat  základy mladí, staří, muži, ženy a s chutí a veselostí je vykopali zdarma. Dne 3. září 1933 se konala slavnost kladní základního kamene. Účastnil se jí biskup Ferdinand Stibor z Radvanic, slavnostním řečníkem byl br. Karel Vodička, farář z Rychvaldu. Stavba pak jako v pohádce rostla do výše, aby před zimou byla pod střechou. 27, října 1933 v předvečer státního svátku svobody, se konala odpoledne o půl čtvrté slavnost našich tří zvonů a jejich prvního zvonění, k níž se dostavilo hojně lidí až z Poruby, Martinova i Velké Polomi. Zvony byly pojmenovány takto: největší „Hus“, prostřední „Farský“, nejmenší „Jandásek“.Dne 30. října byl uložen a zazděn do přední části věže základní pamětní kámen s letopočtem 1933 vpředu a s kovovým válcem, do kterého byla vložena pergamenový listiny se slavnostní zprávou pro budoucí, sepsanou Rudolfem Paříkem, farářem, odznak Církve československé a osm kovových běžných mincí v ceně 17.10,- Kč.

     Na jaře 1934 koncem června byla stavba dokončena. Vepředu ve schodech vyčnívala daleko viditelná bílá čtyřhranná věž, vysoká 23 m, ukončená husitským sluncem s paprsky, uprostřed něhož byl červený plochý kalich. Zvláštní ozdobu přední části věže tvoří podlouhlý zasklený dvojramenný kříž. Dvěma oddělenými dveřmi se vstupovalo do předsíně rozměrů 3.50 x 9 m, která později byla oddělena od vlastní chrámové lodi čtyř křídlovými otáčecími zasklenými dveřmi. Pod chorem, z něhož byl vchod na věž, na levé straně ve zdi sboru byla uložena prsť ze zahraničních legionářských bojišť „Zborova“, „Teronu“, a „Doss Alta“. Prostranná loď sboru rozměrů 10.40 x 16 m byla osvětlována shora stejnoměrným světlem, které procházelo dvojramenným zaskleným křížem ve stropu. Kromě toho bylo za oltářem umístěno velké kruhové okno, vysklené žlutým kalichem s rozbíhajícími se od něho modrými paprsky a za chorem byla po obou stranách věže 2 a2 podlouhlá okna, žlutě zasklená, kterými též přicházelo světlo na chor a do sboru. Vedle obětiště rozměrů 4.80 x 3 m, v kterém byl dřevěný oltář, zjotovený firmou „Blažej“ z Poruby, byla malá sakristie na pravé straně. Ve sboru bylo 26 lavic, dodaných stejnou firmou. Využitím svahu pod lodí vznikla suterénní sborovna rozměrů 10.50 x 6.20 m pro budoucí úkoly náboženské obce (členské schůze, zpěvní zkouška, přednášky, sdružení mládeže, biblické hodiny a jiné) a přilehlá menší místnost pro schůze rady starších a archiv.Sbor zevně i uvnitř zdobí podlouhlé sloupy. Ke sboru po obou stranách věže vedou vkusné schody, na jejichž  předních pilířích jsou zasazeny pamětní kameny z hradů v Čechách, kde se zdržoval M. Jan Hus, s nápisy „Krakovec“ a „Kozí Hrádek“. Sbor byl vystavěn v soudobém konstruktivním slohu, libujícím si v přímých čarách a hladkých plochách, střecha byla mírně šikmá.

 

  Zpět na úvodní stránku